Dva měsíce bez příspěvků na všech mých profilech i na webu?
Jooo… Není to jen tak. Nějak se to sešlo a bylo moc práce do práce. 
Do psaní jsem se tak ponořila, že jsem někdy psala i 10 hodin denně. A jo, no.. neobešlo se to bez PEM
, ani bez tvůrčí krize, kdy jsem pak po takovém víkendu nechtěla text vidět další týden.
Ale když musíte psát, tak prostě musíte psát, dokud to z hlavy všechno nedostanete na papír.
Co že to všechno bylo?
Kromě pravidelné výuky to byly ještě
- další webináře
- půldenní prezenční seminář (děkuji za fotky Nutričnímu institutu)
- jedna přednáška v angličtině
- a hlavně spolu s kolegy z FitBee jsme napsali odbornou knížku
Ufff…
A zdaleka ještě nekončíme! 
Proč, když při #MECFS i #fnd člověk neudrží pozornost, cokoli nad rámec běžných aktivit ho složí, každý den končí zimnicí a nespavostí?
Protože i přes to všechno nejsou nemocní líní a snaží se dělat aspoň něco. Když zrovna nefunguje tělo, sviští to v hlavě. Někdo kreslí, někdo píše. Někdo chodí do práce alespoň na částečný úvazek, nebo pracuje v chráněné dílně.
Tyhle nemoci totiž nejsou o lenosti, neschopnosti a neochotě, ale jen o nižší míře tolerance zátěže.
