…. je můj dominující projev. Bolesti jsem nějak vytěsnila, teď na mám léky, na ztuhlosti mám rehabilitace, průběžné ochrnování je otrava. Ale nespavost, to je to pravé peklíčko. A ta psychika potom… to je teprv chuťovka, zvlášť když máte být přes den milá a motivující pro své pacienty, proaktivní pro nadřízené nebo pro svoje podnikání, chápavá pro svého partnera a hlavně – plná energie a nápadů pro dítě.
Ale po dvou nebo třech hodinách spánku ve dvou až třech částech to, bohužel, nejde. A to jsou ty lepší situace. Při chození do práce jsem běžně usnula půl hodin před budíkem. Několikrát týdně. Nakonec ale přišel víkend a když jsem zrovna neměla službu nebo služebku, nějak jsem se dospala a zmátořila.
Jak to ale řešit s dítětem? Když konečně zaberete, vzbudí se na mléko. Jí to zabere 10 minut a spí dál, ale Vy zůstanete vzrůru zase dvě hodiny. Navíc, co s ní přes den, když je po 10 hodinách spánku a půl litru mléka vyspaná do růžova a jede pořád stejně, víkend – nevíkend?
Jasně, tak například takhle:
- příště si dá pozor, usnout a vzbudit se, jenom když něco potřebuje
- nechat ho hlídání. Tatínek je ale v práci, hlídací paní nepřijde v minutě, navíc má taky svůj program a svoje děti, navíc – vydělávat peníze na hlídání lze fakt jen omezeně
- dát mu volný program. Asi jo, no. Ale v tomhle věku zabírá zatím jen televize a to většina rodičů 10 hodin denně nechce.
- vyspat se, když dítě spí po obědě. To ano, za předpokladu, že po obědě vůbec usne. A za předpokladu, že usnete vy, protože nespavost není jenom v noci
- být autentická a celý den probrečet, aby vidělo, že je dobré dávat najevo emoce.
- nebýt autentická a celý den dělat, že jsem gejzír nápadů a energie, i když popravdě netuším ani to, jak ji zvládnu ráno obléct
- řešit nespavost systematicky a ne příspěvkama na sociálních sítích.
Ono ale, když už trpíte nespavostí přes 35 let (ano, opravdu je tam napsáno přes 35 let), tak už máte hodně vyzkoušeno. - kafe jenom ráno, čaje dopoledne (kofein a antioxidanty jsou super evidence based pomocníci)
- žádná těžká jídla večer (s tou kvalitou trávení, které ME/CFS provází ani ráno)
- žádný mobil, televize, počítač poslední dvě až tři hodiny před spaním (jasně, nějaká novější rada by nebyla?)
- neřešit večer práci ani žádné stresující záležitosti (nejvíc stresující je pro mě večer dostat Ani do pyžama)
- nesportovat ve večerních hodinách (hmm s tímhle ani ráno)
- víc se přes den unavit (to je pro ME/CFS k nezaplacení)
- počítat ovečky (ne, to je vtip)
- počítat od desíti k nule (to pro někoho vtip není, ale jestli něco nefunguje, tak je to právě tohle)
- autogenní trénink (pro tělo fajn, ale i tak po těch čtyřech hodinách vzhůru už jste psychicky na dně)
- mít spánkovou rutinu a chodit ve stejný čas do postele (a pak jdete do postele jednou o půl hodiny později a jste v nervu jen z toho. To taky funguje jen někdy a na někoho)
- vstávat ve stejnou dobu (když mám vstávat na budík, tak neusnu, ani kdybych si ho dala na 9:15, i když sama od sebe se budím před
- usínat v příjemném prostředí (ne asi…)
- vyvětrat (přála bych vidět naše okna s permanentním větráním i teď v zimě)
- dát si alkohol (to zabírá jen párkrát a pak už je to horší)
- nedat si alkohol (ehm….)
- zhulit se (díky, ale ne)
- teplé mléko, mléko s medem nebo medvědí mléko (to zabíralo, ale přišla laktózová intolerance, tak už tom tolik nedám)
- dát si bylinkový čaj nebo kapičky (nezabírají a megadávky v tabletách, takže čaj, to je jen takový čajíček)
- magnezium (už mám asi čtvrtou formu, ale lepší to není)
- melatonin (ten už mám na předpis a lepší to je. Většinou spím aspoň 6 hod.)
- nedělat si plány na další den (to ani nejde)
- zbavovat se opakujících se myšlenek (jo, psaní na papír dobrý. Ale v posledních měsících se mi v hlavě honí hlavně znělky z dětských seriálů a před tím to byly znělky z reklam)
- zvednout se a na chvíli si jít číst do jiné místnosti (když vyčerpáním neudržíte otevřené oči? Navíc musíte rozsvítit a to usnutí ještě oddaluje)
- neodcházet z postele (no on po těch třech, čtyřech hodinách přijde hlad, takže musíte, navíc ta momentální nenávist k posteli… )
- využij to smysluplně a pracuj (nekoukat do PC…? Ale jo, možná zkusím příště kreslit)
- „dala jste výpověď v práci, takže máte po problému. Takže nevím, co sem lezete“, nebo tak nějak zakončila konzultaci zatím jediná psychiatrička, ke které jsem s tím došla (ne, už tři čtyři roky pracuju tak, jak mi vyhovuje a ne, není po problému)
- představovat si, že se nořím do tmy (to je hodně příjemné a přiznám se, to zabírá asi nejčastěji)
- zaměřit se na nějaké jedno konkrétní místo na těle a plně se na něj soustředit (tohle občas taky slušně zabere)
- představovat si, že jsem na nějakém příjemném místě (to nezabírá, ale aspoň Vám to zvedne náladu)
- nebreč, tím si nepomůžeš (jo, aha, to by mě asi nenapadlo, že jo… )
- nebuď hysterická, nikoho tím nezaujmeš (ne to nejsem, jsem jenom obyčejně nešťastná)
- „nemusíte nespat“ (s psychoterapeutkou jsem toho vyřešila opravdu hodně, ale jestli něco nepomohlo, tak je tohle)
- projevujte vděčnost za uběhlý den (jj, to je fajn. Jen té vděčnosti nesmí být moc, jakože jsem toho třeba udělal víc, než jsem měla v plánu. To mi pak hlava jeden radostí o 106. Jako vážně
) - neřešit drobnosti, jako neumyté nádobí (ne, tak ty dva hrnečky ve dřezu mi fakt žíly netrhají)
- teplá sprcha (tak bez ní by to nešlo)
- kdysi jsem našla taky hezký návod: představujete si, že jdete celou mezi loukama a polema ke kopečku s lesíkem. Jdete do toho kopečka a na vrcholu je louka a kaplička. Cestou sledujete detaily – květiny, kameny, motýly… většinou neusnula, tak jsem si to dokázala užít. Ale jednou, jednou jsem přišla k té kapličce a tam vám bylo lidí! Asi taky nemohli spát )
Nevím, jestli jsem si vůbec vzpomněla na všechno.
Máte nějaký svůj osvědčený typ, který jsem ještě nezkoušela? Napište mi!
Koně za 7 hodin spánku alespoň týden!
Nespavost trochu vysvětluje FND. Mozek se nevypne, když má spát, ale pak vypne nějaký okruh, oči, nohy, celé tělo…. V naprosto nevhodné chvíli..
No nic, jdu si vzít neur*l a vzbudit Aninku. Budu sice vypatlaná, ale aspoň ne v depresi.